Popis
Své rozsáhlé válečné zkušenosti s tříděním a interpretací zpravodajských informací zúročil Austin při výuce po roce 1945, kdy se začal věnovat vlastním tématům. Původní fascinaci pojmem slibu rozvedl v přednáškách Words and Deeds (Slova a činy), jejichž poslední iteraci Jak něco udělat pomocí slov představujeme zde. Filosofové se podle Austina soustředili téměř výlučně na popisnou funkci jazyka, kdy naše promluvy jsou buď pravdivé, nebo nepravdivé, na úkor jeho funkce performativní, kdy pomocí slov docílíme nějaké změny v sociálním prostředí mluvčích. Dimenze pravda/nepravda tak není jediný filosoficky zajímavý aspekt našich promluv, ač může být chápán jako konstitutivní třeba pro vědu. Performativů je obrovské množství a existuje mnoho způsobů, jak mohou selhat. Dokonce i výrok, tento paradigmatický konstativ, podléhá pragmatickým podmínkám úspěšnosti, a Austinova teorie řečových aktů tak představuje, kromě zevrubného vykreslení nesčetných ilokučních aktů a způsobů, jak něčeho dosáhnout slovy, i nejobecnější teorii významu.
